Třídenní dobrodružství 8. ročníku v Kostelci nad Orlicí – aneb Když prší jako v tropickém pralese

Letošní výlet 8. ročníku směřoval do malebného Kostelce nad Orlicí. Vlakem jsme vyrazili do Třebechovic pod Orebem, kde jsme zamířili do Třebechovického muzea betlémů. Naši pozornost si získal především mechanický Proboštův betlém, který vznikal přes 40 let a jehož unikátní mechanismus pohání více než 2000 vyřezávaných částí a figurek. Svou nevyčíslitelnou hodnotou dnes zcela zaslouženě patří mezi kulturní památky a skvosty České Republiky, které obdivují turisté z celého světa.

Z muzea jsme se vydali do Podorlického skanzenu v Krňovicích, kde jsme načerpali trochu historie a klidu, než nás večer vlak zavezl do Kostelce. Nutno dodat, že nás po celou dobu doprovázely vydatné deště, jako bychom cestovali nějakou monzunovou oblastí. Místní byli za vydatné srážky velmi vděční. Pochopitelně. Řeky s nedostatkem vody mezi vodáky příliš oblíbené nejsou. Řídili jsme se tedy heslem našeho vodáckého průvodce: “Zážitky nemusí být vždy pozitivní, ale musí být intenzivní.“

Ubytovali jsme se v chatkách autokempu Orlice, které se díky počasí brzy proměnily spíš v malé vlhké oázy. Ale co by to bylo za výlet bez pořádného dobrodružství?

Druhý den jsme usedli do raftů a sjížděli Orlici z Týniště nad Orlicí do Krňovic. Déšť opět nebral konce. Zažili jsme na vlastní kůži (a možná i hlouběji, protože jsme byli promrzlí až na kost), že v Orlických horách pršet opravdu umí. Suché oblečení bylo vzácnější než sůl, ale nikomu to nevadilo, protože voda, chlad a trochu nepohodlí k vodáctví přeci patří. Náladu jsme si naopak zvedali zpíváním, padáním do vody (ať už chtěným či nechtěným) nebo malými nevinnými bitvami mezi plavidly.

Ve čtvrtek jsme se s dvěma hodinami zpoždění vrátili domů, ale nic to neubralo na tom, že jsme si to užili. Třídenní déšť nás zmáčkl, ale ducha týmu nezdolal – a kdo přežije monzun, přežije všechno!

Kdo ví, třeba příští rok opět, ale s lepší předpovědí počasí. Další fotografie a videa z tohoto promočeného výletu si prohlédněte zde.

Pohádkohraní v 1. a 3. ročníku

Během dvou měsíců se žáci 1. a 3. ročníku zapojili do projektu Pohádkohraní, ve kterém si vyzkoušeli roli herců, režisérů i scénáristů. Společně nacvičili známé pohádky:
Sněhurka a šest trpaslíků, Dědečkova rukavička, O veliké řepě a O neposlušných kůzlátkách. Děti měly při práci velkou volnost – samy si vybíraly způsob zpracování (loutky nebo hrané scénky), vymýšlely texty, rozdělovaly role a pilně nacvičovaly. Vyvrcholením celého projektu bylo vystoupení pro děti z mateřské školy. Malým divákům se pohádky velmi líbily a odměnili své starší kamarády velkým potleskem. Projekt přinesl dětem nejen radost z vystupování, ale také rozvoj spolupráce, kreativity a sebevědomí.

Mgr. Edita Wolfová

Výlet 1. – 3. ročníku do ZOO Hodonín

Při vstupu do ZOO nás přivítal svým pískotem papoušek nádherný, také si nás přilétl zblízka prohlédnout. Ve volném výběhu pobíhalo přes deset surikat, některé hlídaly na kamenech svoji smečku, jiné si hrály, tulily se k sobě, motaly se dokola, srandovně pobíhaly, hrabaly nory a zvědavě na nás hleděly jako na mimozemšťany. Jiné hezky pózovaly a nechaly se fotit. Při výkladu paní průvodkyně se z dálky ozval osel, který hýkal na celé ZOO, což nás všechny rozesmálo. Překvapilo nás, jak velký pták je jeřáb. Pozorovali jsme dva, kteří se střídali při sezení na vejcích. Měli tam krásného tukana, u něhož jsme obdivovali jeho mohutný zobák. Všimli jsme si malinké bílé sovičky, která se choulila v rohu voliéry. Ve větvích poskakovaly dovádivé veverky. Měli jsme možnost krmit ovečky a kozy. Dostaly od nás granule lisovaného sena, které nám dala paní průvodkyně. Berani se naháněli, strkali do sebe a trkali se rohama. Ve výběhu lvů ležely obrovské ohlodané dobytčí kosti, protože zrovna tento den lvi byli krmeni. Dozvěděli jsme se, že krmení probíhá jednou týdně. Viděli jsme dva spící rysy, vypadali spokojeně. Pozorovali jsme kapra, který se snažil dostat ze svého rybníčku do vedlejšího potůčku. Mohli jsme vidět spoustu barevného ptactva. Jeden šimpanz se třikrát přehoupl z větve na větev a hned byl na opačné straně klece, která byla ale obrovská. Byl to hotový akrobat! Jiné dvě opičky se opodál praly o kuličky hroznu, které jim zrovna dával pan chovatel. Dokonce jsme viděli, jak se připravuje krmení pro opice. Obdivovali jsme manželský pár velbloudů a dozvěděli jsme se, že ve svých hrbech nemají vodu, ale tuk. Dlouhé řasy chrání jejich oči před pískem a navíc dokážou uzavřít nozdry při písečné bouři. Měli jsme štěstí, protože jsme viděli řadu mláďat – třítýdenní zebru, klokánka v matčině vaku, opičky, kůzlátka, jehňátka, hříbátko, dvě lvíčata a želvičky. Líbili se nám růžoví plameňáci, kterých tam bylo nespočet. Někteří odpočívali na jedné noze s hlavou zabořenou v peří.

Na plné pecky jsme si užili nakupování, utráceli jsme ostošest, naplnili jsme si bříška dobrůtkami a následně jsme se vydali na dlouhou klikatou cestu autobusem domů.

Více fotografií z našeho výletu si prohlédněte zde.

                                                                                Kolektiv žáků 2. ročníku s dopomocí paní učitelky Ingerlové

Soutěž ve sběru papíru

Ve školním roce 2025/2026 proběhl třikrát sběr papíru, ve kterém se celkem vybralo 1,716 tun. Nejvíce přinesl Dominik Viktorin z pátého ročníku a to celých 524 kg. Na druhém místě skončil Maxmilian Svoboda z druhého ročníku, který nasbíral 387 kg papíru a třetí skončila Veronika Konopáčová také z druhého ročníku, která přinesla 181 kg. Do soutěže se celkem zapojilo 10 žáků naší školy. Všem moc děkujeme.

Mgr. Martina Taušová

Učíme se na zámku

Ve čtvrtek 4. 6. 2026 navštívili žáci 9. ročníku zámek v Mikulově, kde je čekala netradiční výuka dějepisu –  edukační program Až za hrob.

Zkoumali životní příběh hraběnky, která na zámku v Mikulově kdysi bydlela, vyprávěný formou osobních dopisů. Žáci si mohli vyzkoušet jednu z rolí pracovníků muzea a na chvíli se stát historikem, antropologem nebo restaurátorem a přímo v prostorách zámku společně pátrat. Ze získaných informací ke konci programu poskládali celý životní příběh mladé ženy. Program byl ukončený v kostele sv. Václava.

Dopoledne rychle uběhlo, ale informace získané na základě rekonstrukce příběhu nám tak rychle z hlavy nezmizí.

Mgr. Renata Frková

Žáci 7. a 8. ročníku v Anglii 

Žáci 7. a 8. ročníku v Anglii 

Ve dnech 23. – 28. května se žáci 7. a 8. ročníku vydali na nezapomenutelný poznávací zájezd do Anglie. Dobrodružství začalo už samotnou cestou, která vedla autobusem přes Německo, Belgii a Francii. Byla sice náročná, ale o to více jsme si vážili každého zážitku, který nás čekal. Velkým zpestřením byl přejezd Eurotunelem, a to jak při cestě tam, tak i zpět.

V Anglie byli žáci ubytováni v hostitelských rodinách, kde měli jedinečnou příležitost vyzkoušet si své jazykové dovednosti v praxi a poznat každodenní život místních obyvatel.

Hlavním bodem programu byla návštěva Londýna. Během prohlídky jsme viděli řadu světoznámých památek – navštívili jsme Greenwich, obdivovali jsme London Eye, Parlament, Big Ben i Westminster. Nechyběla ani zastávka u Buckinghamského paláce, kde jsme měli možnost sledovat výměnu stráží. Na Trafalgarském náměstí jsme nasáli atmosféru rušného velkoměsta a v Přírodovědném muzeu jsme obdivovali zajímavé expozice.

Velkým zážitkem byl také Tower of London a procházka po Tower Bridge, odkud se nám naskytl krásný výhled na řeku Temži i na křižník HMS Belfast. Viděli jsme také slavné divadlo Shakespeare’s Globe, přešli jsme Millennium Bridge a navštívili katedrálu sv. Pavla. Zajímavou zkušeností byla jízda londýnským metrem, orientace podle semaforů a pozorování multikulturního prostředí města.

Další den jsme se vydali do přímořského města Brighton. Prošli jsme se úzkými uličkami The Lanes, obdivovali jsme exotický Royal Pavilion a navštívili jsme Palace Pier. Nechyběla ani vyhlídková věž Brighton i360, která nám nabídla úchvatný pohled na moře a okolí.

Zavítali jsme také do města Arundel, kde jsme si prohlédli impozantní zámek se rozsáhlými zahradami  a prošli malebné uličky. Následovala procházka po křídových útesech Seven Sisters, která patřila k nejkrásnějším přírodním zážitkům celého pobytu. V Hastings jsme prozkoumali síť pašeráckých jeskyní a navštívili akvárium Sea Life. Odvážlivci si dokonce smočili nohy v moři s typickou oblázkovou pláží.

Je až neuvěřitelné, kolik jsme toho během pouhých čtyř dnů (plus dva dny na cestě) stihli. I když jsme se vraceli unavení, přivezli jsme si spoustu nezapomenutelných zážitků, na které budeme ještě dlouho vzpomínat. Samozřejmě nechybělo ani nakupování suvenýrů – velkým favoritem se stala pomerančová marmeláda s medvídkem Paddingtonem, která nemá chybu!

Zájezd do Anglie byl pro všechny účastníky nejen poznáním nových míst, ale také cennou zkušeností, která obohatila naše jazykové i kulturní obzory. Celou galerii fotek z výletu si prohlédněte zde.

Mgr. Jana Ingerlová

Když jde o vteřiny: Návštěva záchranné služby ve škole

Do naší školy zavítali záchranáři, kteří nám ukázali, jak správně poskytnout první pomoc a zachránit lidský život. Během poutavé přednášky jsme se dozvěděli, jak rozpoznat člověka v bezvědomí, kdy volat tísňovou linku 155 a jak postupovat při resuscitaci.

Nejzajímavější částí byla praktická ukázka. Na speciální figuríně jsme si mohli sami vyzkoušet stlačování hrudníku a zjistit, jak náročné je udržet správné tempo i sílu stlačení. Záchranáři nám také vysvětlili, že rychlá reakce svědků může výrazně zvýšit šanci na přežití. Schopnost poskytnout první pomoc by měla patřit k základním dovednostem každého z nás. Co znamená v životě víc než pomoci druhému člověku.

Turnaj v přehazované

Letos jsme se již popáté zúčastnili turnaje v přehazované 4. a 5. ročníků, pořádaný základní školou v Hrušovanech nad Jevišovkou. Tentokrát se sešlo 7 týmů z pátých ročníků a 4 týmy čtvrťáků. Naši skvělí sportovci ani tentokrát neodjeli s prázdnou. Vybraní žáci pátého ročníku vybojovali krásné 2. místo a čtvrťáci třetí. Opět nás čekalo skvělé zázemí turnaje s doprovodnými aktivitami pro týmy, které právě nehráli a turnaj se sehrál na dvou kurtech, takže i časově jsme zvládli slavnostní vyhlášení turnaje, což se nám v posledních letech příliš nedařilo. Sportovcům blahopřejeme a pořadatelům děkujeme za organizaci turnaje.