Historická Praha

V úterý 29. 4. 2025 se žáci 6. tříd a 7. třídy vydali na prohlídku historického centra Prahy. Naše cesta začala u Pražského hradu. Prošli jsme si Královskou zahradu s Letohrádkem královny Anny – Belvederem a Zpívající fontánou. U Jízdárny se nás ujala paní průvodkyně a ukázala nám prostory Chrámu svatého Víta a starého hradního paláce. Prohlédli jsme si Zlatou uličku a Jižní zahrady, odkud byl krásný výhled na Prahu. Metrem jsme se dostali na Václavské náměstí, kde se děti rozprchly a hledaly něco na zub.

Po obědě jsme na Staroměstském náměstí obdivovali orloj a kolem Betlémské kaple jsme zamířili ke Křížovnickému náměstí. Zde nás čekala akční hra Karlův most a Kampa, kde si žáci ve skupinkách zasoutěžili.  Výlet jsme zakončili občerstvením na Malé Straně. Unaveni, ale plni dojmů jsme se nasoukali do autobusu a spokojeni zamířili k domovu. Věřím, že na tento den budeme dlouho vzpomínat.

Více fotografií z prohlídky historické Prahy si můžete prohlédnout zde.

Putování za stříbrem

Žáci sedmého ročníku se 23. dubna vydali na dvoudenní putování po Kutné Hoře. Jen málokteré město se může pyšnit tolika významnými památkami zapsanými na seznamu světového dědictví UNESCO. Historie tohoto královského města je od 13. století nerozlučně spjata s dolováním stříbrných rud, proto naše první kroky vedly právě do středověkého stříbrného dolu, kde jsme si vybaveni helmou se svítilnou a hornickou halenou prošli asi 250 metrů štoly v hloubce 22 m pod zemí. Prostor zde byl v některých místech opravdu velmi stísněný. Další zastávkou byla perla pozdní gotiky Chrám svaté Barbory, jehož nádherná výzdoba a unikátní architektura dodnes svědčí o slávě a bohatství stříbrné Kutné Hory. Energie ubývalo a my se začali těšit do našeho Lego hotelu. Nadšenci do Lega stavebnic si rozhodně nemohli stěžovat na nedostatek zábavy, protože každý pokoj, každý jídelní stůl i společná multifunkční místnost byly vybaveny těmito barevnými stavebními dílky, které si získaly tisíce příznivců na celém světě. Hotelu sousedilo jedno z pěti muzeí lego exponátů, kde jsme obdivovali nejen sedícího kostlivce a tygra, ale i úžasnou katedrálu sv. Barbory. Večer jsme strávili na úžasné venkovní zahradě, kde k vybití zbytků energie nechybělo opravdu nic.

Přes noc se nám vypršelo a my mohly druhý den začít výtečnou snídaní, kde si každý přišel na své. Zejména milovníci lívanců. Po snídani jsme vyplněním pracovního listu zjišťovali, kolik poznatků z předešlého dne nám utkvělo v naší paměti a pak se vydali na prohlídku kostnice. Její interiér byl vyzdoben lidskými kostmi, pozůstatky morových epidemií a obětí válek. Z kostnice jsme se ještě zastavili v nejstarší katedrální stavbě střední Evropy, v katedrále Nanebevzetí Panny Marie, která je nejdelší a zřejmě i nejsvětlejší katedrálou v České republice. Návštěvu Kutné Hory jsme zakončili prohlídkou Vlašského dvora, neboli královské mincovny, kde jsme se například dozvěděli že pražský groš, který se zde roku 1300 začal razit byl jednou z nejžádanějších měn v celé Evropě.

Fotografie a videa si prohlédněte zde.

Adaptační pobyt v táboře Dřevotvarka

Začátek tohoto školního roku byl pro mě velmi jiný. Nastoupil jsem do jiné školy, kde jsem potkal spoustu nových spolužáků a učitelů. Jednoho dne, přesněji 14.9., jsme se s naší třídou sešli na hrušovanském vlakovém nádraží v 8:00, kde na nás čekal vlak, do kterého jsme nastoupili a před námi byla cesta na znojemské vlakové nádraží. Poté, co jsme ve Znojmě vystoupili, jsme hned nastoupili do autobusu, kterým jsme dojeli na zastávku, ze které jsme si udělali pár kilometrovou procházku do blízkého lesa, kde se měl nacházet tábor Dřevotvarka. A tady to všechno začíná. Náš adaptační kurz. Došli jsme do tábora, kde na nás čekala paní Marcela, která nám trochu vysvětlila, jak to na našem adaptačním kurzu bude. Poté jsme si vzali věci a šli jsme si vybalit do chatek. Hned jak jsme si vybalili, šli jsme na oběd. Po obědě nás čekala spousta seznamovacích her, po těchto aktivitách nás čekala večeře, po večeři jsme šli do sprchy a poté jsme šli do kina a po kině nás čekala stezka odvahy, po které jsme už šli do chatek spát. Ráno jsme se sešli na snídani a po snídani nás čekala zase spousta her – například pád důvěry, skok do prostěradla a tak dále, potom byl zase oběd, hry, večeře, sprcha a to nejlepší na konec – diskotéka, kterou jsme si všichni užili. Poté následoval spánek. Třetí den jsme si už bohužel museli zabalit a čekala nás cesta domů.

Lukáš Lučan, 6. ročník

Tenhle rok jsem přestoupil do školy v Šanově. Seznámil jsem se s novými spolužáky a učiteli, ale jelikož jsme o sobě nic nevěděli, tak jsme se s učiteli rozhodli, že pojedeme na adaptační kurz. V pondělí 14.9. jsme nastoupili do vlaku a jeli jsme na vlakové nádraží ve Znojmě. Tam jsme přestoupili do autobusu, kde jsme dojeli na takové rozcestí. Odtud jsme si ušli pár kilometrovou procházku a dorazili jsme do táboru Dřevotvarka. Vedoucí tábora Marcela nám řekla, jak to tam bude probíhat. Tak jsme se vybalili a šli na oběd, po obědě jsme měli volno a pak jsme hráli seznamovací hry a týmové hry jako například pád důvěry a skok do prostěradla a tak dále. Po hrách nás čekala večeře, po večeři sprcha, kino a po kině jsme měli stezku odvahy, pak jsme šli spát. Druhý den jsme šli na snídani a po snídani nás čekaly další aktivity. Potom jsme šli na oběd, po obědě jsme měli volno. Pak zase hry, večeře, sprcha a pak byl ten nejlepší zážitek dne – diskotéka. Všichni si to náramně užili a dost se vyblbli. Třetí den bohužel náš výborný adaptační kurz skončil, měli jsme snídani, potom zase procházka, cesta autobusem, vlakem na nádraží v Šanově, kde si nás už rodiče vyzvedli.

Jakub Juříček, 6. ročník